Pokračování.. z řidiče chodce neuděláš
Když jsem si tady včera večer psala o tom, jak učím manžela jezdit MHD, zazvonil mi telefon. Byl to on. Oznámil mi, že už " miláška č. 2" zaparkoval a chystá se domů. Potřeboval jen informaci, jestli ho ten autobus odveze i domů. " Ano Ladi, sice teď pozdě večer nejezdí tak často, ale i domů tě zaveze, jen si musíš stoupnout na zastávku na druhou stranu."...Manžílek mi ještě vzrušeným hlasem oznámil, že má pro mě dárek, tak ať nechodím spát a počkám na něj. Mě to zas tak nevzrušilo. Že mi dárečky vozí jsem zvyklá, ale jsou to dárečky praktické jako například smetáček s lopatkou, různé věšáčky, tácečky apod.Takže ani tentokrát jsem nečekala nic jiného.
Moje drahá polovička přijela opět plná dojmů, však večerní jízda autobusem je ještě větší dobrodružství. Takže jsme se se starší dcerou dozvěděli, že to v autobuse smrdí, že tam s ním jel černoch ( není rasista) a opilec, že na zastávce čůral nějaký pán...a prý příště, až si budu chtít vyrazit s kamarádkami, tak si ještě rozmyslí, jestli mě vůbec pustí, když viděl jaké nástrahy v noci venku číhají.
Celou dobu držel v ruce miniaturní igelitku, z které vytáhl miniaturní krabičku a v ní byla složená luxusní, saténová, miniaturní, noční košilka..hmmm..Dáreček to byl miloučký a jen jsem přemýšlela, čím jsem si ho zasloužila. Asi tou radou nad zlato, že může cestovat MHD. Pak mi manžílek ještě pošeptal do ouška:" Doufám, že se mi v ní zachvíli ukážeš" ..To víte, že ukázala:-)...ale teda vlastně to ani nebyl dáreček pro mě...:-)
Za chvíli se manžílek vrátí s vypůjčeným autí. Do půjčovny se už raději nechal zavést tchánem, přece jen by toho na něj bylo už moc. Takže tradáá, můžeme odjet vesele na chalupu :-)
Košilka jo?
(Hany, 20. 4. 2009 7:12)