Zimní soustředění Šerlišský mlýn
Zimní soustředění Šerlišský mlýn – aneb jak jsme se tam vlastně měli
Skončil nám týden na horách, kam by se většina z nás ihned vrátila. Byl to úžasný týden s úžasnými dětmi. Žádné slzy a stesk po rodičích, ale týden plný smíchu a zábavy….
V den příjezdu bylo už na lyžování pozdě, tak jsme zašli aspoň před večeří chvilku bobovat. Sice nám počasí moc nepřálo – vítr a sníh nás brzy zahnaly zpět do chaty, ale i tak se děti pobavily a pořádně jim vytrávilo.
Každý večer po večeři následovala dvouhodinovka plná soutěží a her. Děti byly rozděleny do čtyř družstev – červení, modří, žlutí, zelení, kde v každém družstvu byly spravedlivě děti malé i velké.Ukázalo se, jak jsou všechny bystré a šikovné. Se zápalem a nadšením plnily veškeré úkoly. Například dostaly malé kousky papíru a měly z nich poskládat co nejvíce skládaček. Bylo neuvěřitelné, kolik skládaček se jim podařilo z takových kousků složit. I soutěž „svíčky“ se setkala s velkým nadšením - večer jsme po svahu rozmístili 35 papírků se slovíčky, příslovími a příklady a zatížili svíčkami. Děti měly 5 minut na to, chodit od jedné k druhé a co nejvíce slovíček si zapamatovat… oblíbená hra byla i „tichá pošta“, to jsme se opravdu váleli smíchy, protože většinou k oušku dvacátého dítka přišla pořádná zkomolenina. Her a soutěží bylo spousta a děti nás svou fantazií neustále překvapovaly. Nejvíce asi, když jsme jim zadali několik slov a ony z nich měly do druhého dne složit básničky – všechny básničky byly úžasné…Jiný večer jsme zase hráli hru „kdo je kdo“ , to měly hádat různé osobnosti, takže se i dozvěděly něco nového. Jen s Bedřichem Smetanou si neporadily. …za plnění soutěží na ně vždy čekaly super odměny. Do hajan se chodilo kolem 21hodiny.
Nejméně oblíbenou činností na horách byla bezesporu ranní rozcvička venku. Oběhnutí chaty a pár cviků a poskoků na protažení, sice ovace moc nesklidilo, ale bez řečí ( nebo jen s nepatrnými protesty ) cvičili všichni. Po rozcvičce jsme se posilnili vydatnou snídani a hurááá na svah.
Musím pochválit naše šikovné, vynikající a úžasné instruktory Janču, Jirku a Peťu, kteří naučili děti stojící na lyžích poprvé, lyžovat hned první dopoledne. Chválím ale samozřejmě i holky, jak jsou šikovné. Myslím, že i díky gymnastice, která je výborná na koordinaci těla jim to šlo za chvíli samo.
Lyžovali jsme každé ráno až do oběda. Tady musím pochválit i kuchaře a jeho výborná jídla, opravdu jako od maminky. Po obědě dvě hodinky polední klid a nabrání sil na odpolední lyžovačku.
Jen třetí - kritický den jsme si dali odpoledne s lyžováním pauzu, zato jsme strávili skoro tři hodiny venku hledáním pokladu. Opět musely děti pořádně zapojit mozkové závity, aby rozluštily indicie, které je k pokladu dovedly – podařilo se to všem. Abyste si nemysleli, že to měly jednoduché, tak zkuste přijít na jednu indicií taky: Sečti čísla na objektu švestkové barvy, který má na sobě věc i pro nebožtíky…( měli sečíst spz modrého auta, které mělo na sobě střešní nosič neboli rakev )… Další úkol byl postavit domeček pro pejska Justiho, jenž byl na horách s námi. Všichni měly domečky pěkné, ale vyhlásili jsme za tento úkol speciální cenu, protože modré družstvo, postavilo opravdu perfektní iglů…
I při pátečních dopoledních závodech na lyžích jsme se dobře pobavili. Že jsme měli šikovné instruktory, kteří naučili děti skvěle lyžovat se nezapře, protože i začátečníci byli mezi prvními…. A zlatý hřbet hor byl odpolední karneval na lyžích, kdy nám v maskách děti předvedly sestavy v družstvech, které si sami nacvičily… Byly prostě úžasné.
Večer ještě nějaké hry a rozdání medailí za závody a sestavu na lyžích a pak už jen zabalit kufry:-(…
Za celý náš kolektiv dospělých, kteří jsme na horách byli, bych moc a moc chtěla poděkovat trenérce Janči Prokešové, že organizuje takové super akce pro naše děti.
Jani moc dík :-)
komplet naše sestavička...